Penzijni pripojisteni.Biz

Penzijní připojištění v České republice

Penzijní připojištění je upraveno zákonem č. 42/1994 Sb., v platném znění. Zakládá se na pravidelných měsíčních příspěvcích, které lze na účet penzijního fondu poukazovat i za delší časová období (čtvrtletí, pololetí, rok, jednorázově). K příspěvkům klient dostává státní příspěvky, podíly na zisku fondu a může také využít daňových zvýhodnění. Na penzijní připojištění může přispívat také zaměstnavatel. Penzijní připojištění si může zřídit kterákoli osoba starší 18 let, která je občanem ČR či jiné země EU s trvalým pobytem v Česku nebo účastnící se veřejného zdravotního nebodůchodového pojištění v rámci České republiky. V průběhu penzijního připojištění lze měnit výši měsíčního příspěvku, lze převést naspořené peníze včetně státních příspěvků pod jiný penzijní fond, je možné přerušit nebo odložit placení příspěvků, jejíchž minimální měsíční výše činí v některých případech 100 Kč. V případě zániku penzijního fondu přechází ze zákona klientovo penzijní připojištění k jiné finanční instituci a to se všemi prostředky, které již na penzijním připojištění měl.
Penzijní připojištění je speciálně upravované legislativou a má hned několik specifik.

[editovat]Garance

Pohled na garanci jako specifikum penzijního připojištění ukazuje řadu zjevných výhod, avšak bližší pohled odhaluje i některé nevýhody, které s sebou garance přináší.
Spoření v rámci penzijního připojištění nemůže být za normálních okolností nikdy prodělečné.^[zdroj?] Penzijní fond používá investice s minimálním rizikem a stabilními výnosy: převážně státní cenné papíry, dluhopisy, částečně akcie a dále termínované vklady. Problém může nastat případě že se stát přestane vyplácet závazky, vyhlásí bankrot nebo se zhroutí peněžní systém. To není možné v horizontu desítek let vyloučit. Kolísání ekonomiky, převážně v období krize, tedy hospodaření penzijních fondů moc neovlivní. Pokud by, ale přeci jenom zaznamenalo investiční portfolio daného fondu za daný rok ztrátu. Odpovědnost by se přenesla na akcionáře a klientům by se nepřipsalo záporné, nýbrž 0% zhodnocení. Pravidla investování podléhají státnímu dozoru, který vykonává ČNB.
Penzijní fondy jsou ze zákona povinny připsat klientům 85 – 95% ze zisku dosaženého za minulý rok (5% se povinně odvádí do rezervního fondu a o 10% rozhodne valná hromada). Pro další zvýšení bezpečnosti úspor jsou penzijní fondy kontrolovány ministerstvem financí, Komisí pro cenné papíry a depozitářem.
Průměrné zhodnocení penzijních fondů činí 2-4%.

[editovat]Státní příspěvky

Stát na Penzijní připojištění přispívá až 150 Kč měsíčně a to následujícím způsobem:

příklad: Na PP si každý měsíc posíláte 250 Kč. Státní příspěvek vypočítáte dle tabulky -tedy "200 - 299", tzn. 90 Kč + 30% z částky nad 200 Kč - v tomto případě 30% z 50 korun, což je 15 Kč. Dohromady tedy 90 + 15 = 105 Kč státního příspěvku.

"Státní příspěvky lze zaručit za předpokladu, že se stát nedostatne do platební neschopnosti, že nevyhlásí bankrot, že nezkrachuje měnový systém. To nelze v horizontu desítek let vyloučit" Daniel Brvnišťan.

[editovat]Příspěvky zaměstnavatele

Klient má možnost využít příspěvků zaměstnavatele, který za tyto příspěvky pro svého zaměstnance nemusí platit odvody na sociální a zdravotní pojištění a zároveň si je může odečíst z daní. Je to velmi levná forma ohodnocení a připoutání svého zaměstnance. Ne každý zaměstnavatel však tuto možnost zaměstnancům poskytuje.

[editovat]Daňové úlevy

Klient si může ročně od daňového základu odečíst až 12 000,-Kč. Výše odpočtu závisí na tom, jakou částku do penzijního připojištění ročně vloží. Od tohoto ročního pojistného se odečte 6 000,-Kč a výsledná částka, maximálně však 12 000,-Kč může být odpočítána od daňového základu.

Pro maximální odpočet je potřeba posílat měsíčně 1 500, to činí 18 000 za rok. 18 000 - 6.000 = 12.000 (maximální možný daňový odpočet).

Jsou zde 3 podmínky pro uplatnění úlev:

• pojistník je zároveň pojištěným; penzijním připojištění si platíte sami, neplatí vám ho třetí osoba, (zaměstnavatel se mezi třetí osoby nepočítá)
• penzijní připojištění máte sjednané alespoň do 60 let
• penzijní připojištění platíte již minimálně 60 měsíců (5 let)

[editovat]Čerpání finančních prostředků z penzijního připojištění

[editovat]Starobní penze

Primární produkt penzijního připojištění. Nárok na výplatu starobní penze vzniká po dosažení 60 let let věku klienta a po minimálně 60 měsících placení penzijního připojištění. Ve vyplácené penzi jsou zahrnuty všechny vložené prostředky (státní příspěvky, příspěvky zaměstnavatele,...) Může být vyplacena jednorázově nebo ve formě měsíční renty.

[editovat]Výsluhová penze

Nárok na výplatu výsluhové penze vzniká po 15 letech placení penzijního připojištění. Je vyplácena až do výše 50% naspořené částky.
Zjednodušeně můžeme popsat spoření na penzijním připojištění jako dva souběžné proudy, kdy se nám celá vložená částka půlí a jedna polovina se ukládá na starobní penzi a druhá polovina na výsluhovou penzi. Starobní penzi můžeme vybrat až po dovršení 60 let, zatímco výsluhovou kdykoliv po zmíněných 15 letech spoření. Pokuď si výsluhovou penzi po 15 letech nevybereme, nic se neděje. Můžeme si ji nechat společně se starobní jako finanční prostředek na důchod.

[editovat]Invalidní penze

Je vyplácena doživotně. Nárok na čerpání je dán zaplacením 60 měsíčních splátek po prokázání přiznání plného invalidního důchodu. Nejedná se o vysoký příspěvek a je vyplácen až 12 měsíců po požádání.

[editovat]Pozůstalostní penze

Je vyplácena na dobu neurčitou (12 - 120 měsíců), oprávněným osobám v případě smrti pojištěného. Nárok na její čerpání vzniká po zaplacení 36 měsíčních splátek.

[editovat]Odbytné

Je výplata naspořených peněz před nárokem na starobní penzi. Vyplácí se bez státních příspěvků, v případě, že penzijní připojištění zaniklo výpovědí nebo dohodou. Nárok na odbytné vzniká zaplacením minimálně 12 měsíčních splátek. Může být pokutováno částkou až 800,- Kč, stržením z aktuální hodnoty účtu.

[editovat]Penzijní připojištění jako způsob spoření si na důchod

"Existuje mnoho způsobů spoření si na důchod. Jedná se o dlouhodobé produkty, které se bez problému dají založit i na 40 a více let. Máme-li vytknout 5 základních, které se v České republice běžně vyskytují, jsou to: Penzijní připojištění, Kapitálové životní pojištění, Investiční životní pojištění, Přímá pravidelná investice do podílových fondů, a poslední možnost uplatňovaná převážně u starších generací, strkání pod polštář. Každá alternativa má své výhody a nevýhody, přiblížíme si jak je na tom penzijní připojištění (dále pouze PP).
Výhody jako státní příspěvek, možnost odpočtu od základu daně, příspěvek zaměstnavatele jsou nezpochybnitelné a přínosné. Státní příspěvek lze dokonce z produktů určených na dlouhodobé spoření sjednat pouze u PP.
Garance nezáporného zhodnocení je však výhodná pouze na první pohled. Garance a s tím spojené konzervativní investování je rozumné při krátkodobém ukládání peněz. Např. chceme-li si za tři roky pořídit automobil. Málokdo bude chtít riskovat, že o své peníze rázem přijde.
Pokud ovšem uvažujeme o PP jako o dlouhodobém spoření prostředků, které hodláme využít až v penzi, ztrácí garance svůj smysl a přebírá funkci brzdy. Důležitý americký index S&P 500 popisuje vývoj akcií za posledních 80 let s průměrným ročním nárůstem 9,5%. Včetně krizí jako Černý pátek (1929), Ropné krize (1973) či Hypoteční krize (2008). PP se, ale vinou konzervativního programu na tomto zhodnocení neveze, zaostává na 2-4% těsně nad hladinou inflace (2%). Tudíž se reálné zhodnocení pohybuje okolo 0-2%.

[editovat]Historický vývoj výnosů

Vývoj výnosů z akcií, dluhopisů a cenných papírů v období 1926 až 2009.

A jak velký rozdíl přinese rozdíl v procentním zhodnocení? Uvažujme historická data^[1]: koupíme si roku 1926 jeden vládní dluhopis za dolar a soused jednu akcii za dolar. Dva roky poté se smějeme sousedovi, že zatímco my máme stále svůj dluhopis s hodnotou jednoho dolaru, on má akcii s hodnotou pouhých 20 centů. Kdybychom si tento rok, chtěli něco koupit, lépe bychom investovali my. Ale my si spořili na důchod a po 40 letech (1966) už se směje soused nám, protože drží v ruce akcii s nominální hodnotou 100 dolarů, zatímco nám zůstal dluhopis za 5 dolarů. Kdybychom cenné papíry neprodávali, do roku 2008 by se propast mezi oběma hodnotami ještě více prohloubila.
Tento handicap nízkého výnosu nám zčásti kompenzuje státní příspěvek. Při vložené stokoruně dostaneme navíc 50,- Kč. Je to obrovský reklamní tahák svádějící k myšlence 50% zhodnocení. Uvažujme opět nás a souseda na obrázku. Koupíme si jeden dluhopis a stát nám k němu dá druhou půlku zdarma. Naše děti prodají v roce 2008 1,5 dluhopisu za 150 dolarů. Sousedovo 1 dluhopis stále za 2-10.000 dolarů. Stále skoro stejný rozdíl.
Je to dané tím, že stát nám svými příspěvky nabízí velmi rychlý start, poskytuje nám příspěvek k aktuálně vkládaným penězům. Problém nastává, když nám druhý rok opět vloží příspěvek k aktuálně přidaným penězům, nikterak však k penězům co jsme investovali rok minulý. Ty jsou již navždy odkázané k pouhému úročení 2-4% a žádné jiné příspěvky se jich netýkají.
Počítejme se vkládanou stokorunou a 3% úročením. První rok vložíme 1.200,-Kč, stát nám přispěje 600,-Kč a na úrocích získáme 54,-Kč; rok kdy státní příspěvky překonají vysoce procentní zhodnocení.
Pokud bychom spořili jinde při 9,5% zhodnocení, vložíme 1.200,-Kč a získáme 114,-Kč, tedy méně.
Druhý rok vložíme 1.200,-Kč, stát nám přidá 600,-Kč a na úrocích získáme 109,5,-Kč. Na druhém akciovém účtu vložíme také 1.200,-Kč a na úrocích získáme 238,-Kč, pořád dostáváme méně, ale rozdíl již není tak veliký. Takhle to postupuje každým rokem, zatímco státní příspěvky se nám nemění, úrok se nám navyšuje, protože je počítán z celé naakumulované částky.
Počítejme nyní rok, kdy se nám naspoří na obou účtech shodně milion. Na PP vložíme 1.200,-Kč, dostaneme 600,-Kč od státu a 30.000,-Kč na úrocích. Na druhém akciovém vložíme 1.200,-Kč a na úrocích 95.000,-Kč. V tom je ten rozdíl, zatímco první roky jsme na akciovém účtu prodělávali vůči PP vinou státních příspěvků v rámci stokorun, v pozdějších letech máme výnosy z úroku v desítkách tisíc vyšší. Nyní vyvstává otázka, ve kterém roce začnou úroky z naspořené částky převyšovat státní příspěvek. Je to zhruba na 5 až 10-letém horizontu, dle výběru druhé porovnávající alternativy jako produktu pro spoření. Z toho plyne, že lidé by měli pečlivě zvážit, zda jim do důchodu chybí 5-10 let, či například let 40. Pro mladé lidi je PP jako produkt pro spoření na důchod naprosto nevyhovující.
Penzijní připojištění není jako jediný nabízený produkt na českém trhu pojištěný. Garantuje sice nezáporné zhodnocení, ale že si stát vložené peníze navždy nevypůjčí jako se tomu stalo v nedávné době v Maďarsku, to vám zagarantovat nemůže. Změnu by měla přinést penzijní reforma prozatím naplánovaná na 1.ledna 2013." Lukáš Jeníček, OVB Allfinanz a.s.

[editovat]Přehled fondů

Zdroj Wikipedia